Wicca se liší od ostatních náboženství tím, že nemá žádný
podrobný seznam pravidel slušného chování pro své vyznavače. Tak např.
zde spolehlivě neexistuje ekvivalent starozákonního Desatera přikázání.
Jeden ze základních principů Wiccy staví i na víře, že lidé by se neměli
zatěžovat břemenem viny prvotního hříchu, ale spíš by si měli užívat
všeho, co jim život a příroda nabízejí. To ovšem neznamená, že si
wiccané mohou dělat, co se jim zachce, bez ohledu na následky. Wicca má
jednu základní myšlenku. Je známá jako "Wiccanské rede" nebo též "Čarodějnické rede" a zní následovně:
"Čiň co chceš, ale neuškoď."
nebo:
"Pokud tím nikomu neublížíš, čiň co chceš!"
nebo taky:
"Těchto pět slov ať navždy ctíš
Čiň co chceš, pokud neškodíš!"
Tato
zásada bývá někdy psána archaickým jazykem, který používá obraty typu
"újmu nepřivodíš" a "nečiň". Jde o zdánlivě jednoduché pravidlo, ale
mezi wiccany se o něm dost diskutuje. Někteří je pokládají za omezující,
neboť se domnívají, že nelze žít, aniž by člověk nikomu a ničemu
neublížil, a to včetně sebe. Jiní to vyvracejí s tím, že "rede" zde
znamená "rada". Tím pádem je chápou jako doporučení, a ne jako zákon.
Pak jsou wiccané, kteří rede považují za osvobozující, představuje pro
ně vítanou změnu po skličujícím a vinu vzbuzujícím moralizování
některých ostatních náboženství. Věří, že čarodějnice by si měla
spokojeně užívat toho, co život nabízí, aniž by se za to musela stydět.
Další pohled je ten, že rede vyzdvihuje klíčový prvek celého
čarodějnictví: Zodpovědnost za sebe sama. Jakkoli wiccané dávají
zpravidla přednost praktikování ve skupinách a někteří si nedovedou
představit čarodějnictví bez kovenu, jsou všechny čarodějnice a
čarodějové ve výsledku zodpovědní za své chování a musí hledat svou
vlastní cestu pro duchovní a osobní rozvoj jakož i nalezení jednoty s
přírodou. V jádru Wiccy je totiž vždy vztah každého jednotlivce s
božskou podstatou. Čarodějnice by proto měly rozvíjet své schopnosti,
tvůrčí sílu a osobnost, ale neměly by usilovat o moc nad ostatními
lidmi.
S poslední větou, že "čarodějnice by měly rozvíjet své schopnosti, tvůrčí sílu a osobnost, ale neměly by usilovat o moc nad ostatními lidmi"
plně souhlasím. Čarodějnice by opravdu neměly zneužívat svých znalostí a
své moci a měly by pomáhat. Doufám, že se mi daří tak činit. Pro tohle a
i pro to, že Wicca je podle mě svobodné náboženství, které nic
nepřikazuje, nezakazuje, "nekáže vodu a nepije víno", tak pro tohle
všechno je Wicca mému srdci blízká. Proto jsem wiccanka :o)
Já
osobně v žádném kovenu (covenu) nejsem. Jsem, jak se tomu říká,
samostatně praktikující čarodějnice. Zkrátka nemám ráda organizace všeho
druhu, a pokud to není životně důležité, tak v žádné organizaci nejsem
:o)
